Hned druhý den ráno po letmé kontrole počasí jsem vyrazil na sousední ostrůvek Godøya. Byla ještě tma, první paprsky zimního arktického slunce se nesměle objevily až kolem desáté ráno. Pro mě tehdy nový zážitek, který se mi v dalších letech podařilo posunout ještě dál do extrému.

Teploty lehce pod nulou, obloha čistá a brilantně modrá, na oblázkovém pobřeží tenká vrstva ledu. Slunce se drželo celý den nízko nad obzorem a osvětlovalo okolní zasněžené vrcholky.