15 dní
úterý 5. - úterý 19. března 2013

Ryby, ryby, ryby... Jestli něco charakterizovalo zimní Lofoty, byl to nekonečný puch čerstvě vylovených a zpracovaných ryb, pomalu zrajících a schnoucích v mrazu na tradičních dřevěných konstrukcích postavených na každém volném místu kamenitého terénu. A tam, kde jsou ryby, jsou i ptáci. Spousty ptáků - racků a příbuzných, hnízdících na skalách, v opuštěných domech a továrnách. Spolu to dotváří nezaměnitelnou atmosféru místa. Stačí se jen pořádně nadechnout a zaposlouchat se do orchestru neutuchajícího ptačího křiku.

Navzdory lokaci severně nad polárním kruhem je místní klima stále vcelku mírné. Soustroví je nicméně předsunuto od pevniny a vystaveno divokému Atlantiku, který zejména v zimě dokáže být znatelně divoký. To se ale ukázalo jako výhoda, počasí bylo velmi dynamické a přicházející bouře na obzoru dokázala vytvořit nevšední světelné podmínky. Ani sníh tu není v zimním období pravidlem, dokáže vytrvale pršet i dva týdny v kuse. Já měl celkem štěstí a vyjma chvilkových bouří byly okolní špičaté vrcholky zasypány sněhem. Vskutku pohádková krajina.

Pohyboval jsem se místními autobusy anebo pěšky. I v zimě je regionální dopravní obsluha slušná, zpravidla lze počítat s několika spoji denně. Denní program se tak dá vcelku rozumně nakombinovat, např. s celodenní zastávkou na půli cesty. Trajektové spoje Bodø - Moskenes zajišťují pravidelnou dopravu celoročně, jen v zimním období je moře více neklidné. Noční spoje pak představují komfortní možnost strávit noc přejezdem. Spaní na palubě je vcelku běžné, trajekt příjemně houpe a na lodi je klid.

Tento výlet mě pevně ujistil, že zimní výlety do arktických oblastí mají smysl, přinášejí nevšední zážitky a kouzla okamžiku. Člověk tu pozná sílu přírody, získá vůči ní tolik potřebný respekt a soudržnost s lidmi, bojujícími proti stejným živlům.