Nečekaná podívaná, neskutečný ohňostroj. Hned první večer jsem měl v plánu přespat v autě na parkovišti národního parku Þingvellir. Tehdy ještě povolená praktika, minimum lidí okolo a žádné poplatky za parkování. Bylo ještě šero, když se po obloze začaly tvořit podivné formace mračen. Na první pohled nerozeznatelné od běžných mraků se s přicházející nocí začaly barvit a po půl hodině už zářila celá obloha. Polární záře byla velmi intenzivní a dynamická, místy zaplnila celou oblohu.

Pestrá škála barev a intenzivní rudá dávala tušit přítomnost částic s vyšší než u polárních září běžnou energií. Dle historických dat to údajně byla solární bouře kategorie G1, pozvolna klesající ke Kp4 následující noc. Indexy aktivity byly ještě vyšší o dva týdny dříve, nicméně v praxi mi ty hodnoty nikdy příliš neseděly.

Mé zuřivé fotografování ukončil až příjezd pěti autobusů s turisty blýskajícími svými fotoaparáty do krajiny. To je bohužel ta stinná stránka těchto atraktivních lokalit. Jezero Þingvallavatn do jisté míry ovlivňuje lokální mikroklima a šance čistého nebe je tu vyšší než v blízkém okolí. Silná aktivita dále přetrvávala celou noc, bylo to příjemné usínání.