Hornstrandir
Národní park Hornstrandir je další z výrazně izolovaných oblastí Islandu. Doprava je možná jen po moři, v parku není vybudována žádná infrastruktura. Několik roztroušených chat, majáků a zachovalých farmiček slouží jako letní sídla, park nemá žádné stálé obyvatele. Krajina je divoká, dynamická, s vysokými a ostrými útesy. Na východě poloostrova se pak rozprostírá nedostupný ledovec Drangajökull, sloužící jako bariéra od zbytku Westfjords.
Díky své izolovanosti tu bují populace polárních lišek, které zde v podstatě nemají přirozeného nepřítele. Lišky se člověka nebojí - je to tak vyjímečný host v oblasti, že jsou spíše zvědavé a okukují každého návštěvníka. Výjimkou nejsou ani blízká setkání či hrátky s dětmi.
Vyplouvali jsme za velmi špatného počasí, silného větru, deště a vysokých vln. Trasa vedla podél pobřeží, vlny ale často převyšovaly malou loď, velikosti menšího autobusu. Zpočátku fjordu bylo houpání zábavné, jak se ale vlny na otevřeném moři zvětšovaly a houpání trvalo už více než hodinu, přibývalo nevolností mezi cestujícími. Posádka rozdávala sáčky na blití, ty ovšem po nějaké době došly a nastal drobný problém... Mně se podařilo sledováním horizontu a očekáváním pohybů lodě obsah žaludku nějak udržet, ale chuť k jídlu byla na celé odpoledne fuč. Špatné počasí panovalo další dva dny, teprve až v den odjezdu se oblačnost roztrhala. Cesta zpět byla klidná, za slunečného počasí téměř bez větru, naprosto odlišná od cesty tam.
turistická mapa
Díky své izolovanosti tu bují populace polárních lišek, které zde v podstatě nemají přirozeného nepřítele. Lišky se člověka nebojí - je to tak vyjímečný host v oblasti, že jsou spíše zvědavé a okukují každého návštěvníka. Výjimkou nejsou ani blízká setkání či hrátky s dětmi.
Vyplouvali jsme za velmi špatného počasí, silného větru, deště a vysokých vln. Trasa vedla podél pobřeží, vlny ale často převyšovaly malou loď, velikosti menšího autobusu. Zpočátku fjordu bylo houpání zábavné, jak se ale vlny na otevřeném moři zvětšovaly a houpání trvalo už více než hodinu, přibývalo nevolností mezi cestujícími. Posádka rozdávala sáčky na blití, ty ovšem po nějaké době došly a nastal drobný problém... Mně se podařilo sledováním horizontu a očekáváním pohybů lodě obsah žaludku nějak udržet, ale chuť k jídlu byla na celé odpoledne fuč. Špatné počasí panovalo další dva dny, teprve až v den odjezdu se oblačnost roztrhala. Cesta zpět byla klidná, za slunečného počasí téměř bez větru, naprosto odlišná od cesty tam.
turistická mapa
Hornvík
Rekavík bak Höfn
Hornbjarg