Západní fjordy lákají svou divokou, drsnou tváří hlubokých, táhlých fjordů. I proto je oblast v očích cestovatelů často atraktivní díky své odlehlé destinaci.

K mému neštěstí se ve dnech 4. - 5. srpna 2012 zrovna konal tradiční islandský festival v rámci svátku Verslunarmannahelgi (vždy první víkend v srpnu). Každé místo v zemi oslavuje svým způsobem, nepatrně odlišně od ostatních. Tady v kempu Tungudalur se konají tradiční fotbalové bahenní zápasy Mýrarbolti. Při mém příjezdu pořadatelé poctivě zalévali bojiště, to jsem ovšem ještě netušil, co se bude dít. O několik dní později, při opětovném návratu do Ísafjörðuru, už zábava probíhala v plném proudu. Ve městě byla postavena velká stage s dvoudenním téměř non-stop programem. Bohužel všechny kempy byly plné, zbývalo pouze rozlehlé tábořiště v blízkosti centra. Kemp v Bolungarvíku to jistil, problém byla doprava takto pozdě večer.

Stopování se ukázalo jako sázka na jistotu - místní často dojíždí do Ísafjörðuru jako centra služeb a nákupů a nemají problém brát stopaře. Cestovatelům pomohou, poradí, jakoby si vážili každého kontaktu s okolním světem. Svezl jsem se několikrát, jednou mě vzal i místní zápasník, ještě celý od bláta. I organizace dopravy je tu odlišná - region obsluhuje lokální minibus, zajíždějící do všech vesniček a osad.