62 dní
sobota 28. února - čtvrtek 30. dubna 2015

Po letech tvrdé práce nastal čas udělat větší změnu a v mezidobí nezaměstnanosti se naskytla příležitost pro delší dobrodružství. Na místo, kam se člověk podívá jednou, nanejvýš dvakrát za život. Odvrácená strana planety byla jasná volba z hlediska časové, finanční i logistické náročnosti dopravy, která by běžný dvou-třítýdenní výlet srazila téměř o týden. Finální výběr určovalo jen množství dostupných financí. Největší potenciál nabízel Nový Zéland: ledovce, fjordy, hory, sníh, pláže, sopky. Místo, kde např. oproti Austrálii nežije žádné zvíře, které by člověka z principu chtělo sežrat, otrávit či jinak zneškodnit. Žádní jedovatí hadi ani pavouci. Výběr termínu padl na podzim (naše jaro) především pro jeho fotogenický potenciál a možnosti treků. Bylo rozhodnuto a zbývalo jen překonat dvoudenní let a po příletu se najít zpět v realitě, prostorové i časové.

Charakter krajiny jižního ostrova měl více tropický ráz, než jsem při plánování předpokládal. Holé vrcholky kopců a rozhledy na desítky kilometrů daleko byly vzácným jevem, bohatá vegetace zpravidla pokrývala celou tvář hor. Pro trekaře možná ráj, pro líného fotografa nepříliš dobrá zpráva. I teploty tu byly po celý březen stále vysoké, letního rázu. Novozélandská noc je dalším magickým zážitkem. Jižní nebe je plné hvězd, okolní galaxie zřetelně viditelné a k tomu také šance pozorování polární záře - Aurora Australis, byť při dostatečně silné aktivitě viditelné jen nízko nad horizontem.

Oba ostrovy jsou protkané dobře udržovanými treky Great Walks spadající pod státní Department of Conservation. Systém pravidel, permitů, rezervací, chatek a dobře umístěných kempů představuje ráj pro duši každého trekera. Pravidla jsou přísná, ale důležitá a na jejich dodržování dohlédají všudypřítomní rangeři. Překvapivě důležité je dodržování hygieny obuvi - v některých vodních tocích se vyskytují pro ryby nebezpeční parazité a důkladnou očistou obuvi se DoC snaží minimalizovat riziko šíření do dalších oblastí.

Celý ostrov jsem za dva měsíce objel okolo přesně dvakrát - v prvním třítýdenním seznamovacím kole jen po nejznámějších bodech, v druhém kole pak cíleně do složitěji dostupných oblastí a tajných zákoutí. Pomyslnou bariérou při prvním okruhu pro nás zpravidla byly konce zpevněného povrchu cest. Navzdory popularitě jsme za plné dva měsíce neměli štěstí potkat ani horského papouška Kea, ani plachý symbol země ptáka Kiwi a překvapivě ani tučnáky na jižních plážích. Ani o krajany tu nebyla nouze - slyšet češtinu na treku, v hospodě a dalších nepravděpodobných místech nebylo výjimkou. Většina krajanů cestovala v mezidobí sezónních prací v rámci ročního pracovního víza, potkávali jsme ale také zklamané brigádníky rozhodnuté pro předčasný návrat, kterým pracovní náplň nebo podmínky nenaplnily původní představu.

Celkově byl výlet tohoto formátu vskutku nezapomenutelný. Ne zrovna pro dramatické lokality nebo silné zážitky, ale zejména pro zdánlivě nekonečnou pohodu. Dva měsíce klidu a relaxu, žádný stres, žádné termíny, žádné nepříjemné překvapení na neprozkoumaných místech. Nezapomenutelná vůně místních dřevin, eukalyptu, hřejivý podvečerní vánek. Zejména podmanivá atmosféra downtown Queenstownu, chutné burgery, pivo na nábřeží a také pohodový charakter místních lidí.