Hustá nízká oblačnost a průběžné mrholení téměř po celý den nenaznačovaly změnu k lepšímu. Však tak to na severu bývá, na jeden slunečný den připadá několik sychravých. Navečer se ovšem stalo něco nečekaného. Daleko na horizontu se hustá deka roztrhala a večerní nízko položené slunce zalilo krajinu sytě rudým oslnivým světlem. Naprosto nepřipraven, pobíhající v kempu, vystřelil jsem okamžitě do kopců a ještě stihl několik snímků. Atmosféra hluboko v kopcích připomínala cizí planetu s domnělým pocitem nebezpečí vzplanutí okolních kamenů a skal. Začínám tušit pravý význam názvu Kerlingarfjöll (v překladu "čarodějné hory").