30. listopadu 2014

Byl konec října a venku se v podvečer opět začaly třepotat drobné rudé bludičky. Zubaté dýně se křenily na kolemjdoucí v ulicích a kolem hřbitovů. Jako i v minulých letech se ve firmě opět zkoušela rukodělná zručnost zaměstnanců ve vzájemné soutěži. Nápad fotit dýně venku pod stromy nebyl úplně můj, navedl mě kolega Jirka Folta, který se ale dalšího focení z rodinných důvodů nemohl účastnit. Zkoušeli jsme mezitím vytvořit zátiší v kanceláři, ale ta pravá atmosféra vznikla až osvětlením spadaného listí plápolajícími čajovými svíčkami uvnitř dýní.